Žijeme opravdu tak, jak si přejeme? Slib daný sobě je víc než jakýkoliv jiný. Jaký život jsme si vysnili a sami sobě slíbili?

Toužíme prožít šťastný život v dobrém zdraví. Stejnou touhu měli naši dávní i velmi dávní předkové. Vzhledem k vývoji lidstva se mění kulisy, ve kterých příběhy životů žijeme. Nosíme jiné účesy, oblečení, mění se skladba jídelníčku, místo koní auta, jiná obydlí, jiný způsob vzdělávání, atd. atd., však touha po krásně, v lásce, ve zdraví a smysluplně prožitém životě se nemění.

S vědomou úctou k životu je dobré začít žít co nejdříve, později jsme i duševně méně ohební. V každém okamžiku je čas uvědomovat si sebe sama a bohaté možnosti. S respektem k mládí, úctě ke stáří, k povolání, ke zdraví, k práci druhých a dalším kvalitám života lze jen souhlasit. Neblokovat život, který máme ještě před sebou informacemi ze statistik. Statistiky jsou důležité, slouží k uvědomění si reálného stavu ducha dotazovaného vzorku populace. Spíše by nás mohly aktivovat, dostat do střehu a uvědomit si, co udělat, abychom nepadli do pasti, ve které může uváznout vystrašený člověk. Díky strachu se nevědomě zařadíme do konformního společenství lidí, kteří netrpělivě čekají, až se naplní prognóza a jestli přijde někdo, kdo něco změní. Poznáním, že se lze vymanit ze zaběhnutého stereotypu, se probereme a rozhodneme se nehrát kolektivní hru na oběť. Je na nás, jak se vnímáme a kam míříme. Jsme sami sobě odpovědni za svůj život, vždy tomu tak bylo a sami se musíme dokázat napojit na psychický mechanismus transformace a provést přeměnu. Různých receptů a návodů je k dispozici dostatek, ale nikdo za nás nemůže život žít – naštěstí. Hra na oběť, je jen hra a buď ji hraji nebo ne, je to otázka osobních priorit a schopností. Nenaplněný život tkví v chybném mravním základu jednotlivců, což se posléze svede na chyby doby.

Přeji nám všem ať dokážeme s příchodem letošní jarní rovnodennosti naplnit všechna ta krásná předsevzetí, která si nejenom s tímto přicházejícím ročním obdobím pravidelně naslibujeme.

Přeji v lásce prožité dny,

Zdeňka K.

Autor: Zdeňka Kavalová